Panička prý o víkendu zestárla o 10 let

Aspoň to říkala, i když podle mě to na ní vůbec není vidět. Já jsem se totiž včera ztratil a páníčkové mě nemohli najít. Normálně jsem se, jako vždycky když jsme na chalupě, šel proběhnout po poli, jenže jsem se nějak asi zapomněl se srnkama a běžel jsem hrozně daleko a navíc bylo strašný vedro a já už jsem byl úplně vyřízenej. Páníčkové mě nejdřív hledali v lese, a pak páneček autem, a pořád mě nemohli najít. Až po čtyřech hodinách mě páníček našel jak se celý zablácený ploužím po silnici daleko od naší vesnice, tak mě naložil do auta a odvezl domů. Sice jsem prý měl správný směr, ale bůhví kdy bych se  doštrachal domů, a hlavně mě prý mohlo přejet auto. Naštěstí to dopadlo dobře, ale páníčkové se o mě hrozně báli, a panička říkala, že jí dostanu do blázince. V pátek jsem jí totiž pro změnu utekl do lesa těsně před bouřkou, a ona pak na mě čekala u lesa ve strašným lijáku. Když jsme pak šli domů, panička vypadala jako miss mokré tričko a kalhoty dohromady, a já zase jako zmoklá slepice oplácaná blátem. Jinak už to byly jen maličkosti, jako že jsem si na chalupě vylezl na pec a pak jsem se bál slézt dolů, a nebo že jsem vyhrabal celý koš na odpadky, protože tam byly šlupky od buřtů.

Měl jsem odtud pěkný rozhled                                           Konečně mě našli a jsem zpátky doma